Kniha Kena Schoollanda – Podivuhodná dobrodružství Jonatana Gullibla: Příběh o supech, zlodějích, moci politiků a principech svobodné společnosti (The Adventures of Jonathan Gullible: A Free Market Odyssey) je skutečně geniálním dílem, ve kterém autor velmi čtivou a snadno pochopitelnou formou podává základy ekonomie, fungování politické sféry a uvádí principy svobodné společnosti. Kniha je vydána ve 46 jazycích a obdržela řadu ocenění – ze všech zmíním například cenu George Washingtona za přínos k ekonomickému vzdělávání (dvakrát).
Je volně dostupná v českém jazyce na serveru Liberálního institutu. Další informace můžete nalézt také na oficiálních stránkách knihy.
Vypráví příběh mladého Jonatana, který žije v docela obyčejném světě a v touze po dobrodružství podniká výlety na své primitivní plachetnici. Při jedné výpravě jej však překvapí bouře a Jonatan ztroskotá na neznámém ostrově. Bez váhání se vydá na jeho průzkum a zjišťuje, že ostrov Corrumpo je skutečně podivuhodný či spíše podivný. Při svém putování se setkává s různými lidmi a situacemi, které mu umožňují blíže poznat zvyky a zákonitosti ostrova. Jonatan postupně zjišťuje, že Corrumpo není místem, kde by chtěl žít. Proto také ke konci své výpravy využívá nabídku supa, že jej odnese do míst, kde jsou lidé svobodní, do země svobody – Terra Libertas. Kam se však Jonatan nakonec skutečně dostane si již musíte přečíst sami.
V závěrečné části jsou uvedeny otázky ke každé kapitole, které doporučuji pročíst a skutečně se nad nimi zamyslet. Knihu pak autor uzavírá principy filozofie svobody, které jsou rovněž výborně zpracovány ve formě video prezentace (v angličtině).
Chtěl jsem původně krátce shrnout všechny příběhy a jimi nastíněné problémy, ale jsou tak poutavě a jasně napsány, že by jejich souhrn nebyl velkým přínosem, ale spíše ubíral zážitku při čtení knihy. Abych Vás však alespoň trochu navnadil k jejímu přečtení, předkládám volné převyprávění pohádky z kapitoly 16 – Pohádka o želvě a zajíci1 :
Žili jednou v jedné zvířecí vesnici zajíc a želva, kteří se živili roznášením poštovních zásilek, byli listonoši. Jednou želva zaslechla, jak sousedé chválí zajíce, protože byl velice šikovným a rychlým doručovatelem. Želvu to skutečně rozčílilo, a proto vsadila svou reputaci na to, že za týden získá více zákazníků než zajíc. Zajíc na sázku přistoupil (přestože reputace želvy nebyla valná) a okamžitě se pustil do vyvěšování plakátů o snižování cen, želva se zatím sotva pohnula z místa.
Zajíc roznášel poštu za mnohem nižší ceny než želva, doručoval i několikrát denně (za poplatek i v noci), zákazníkům poskytoval i další služby a byl k nim vždy velmi milý. Není divu, že se proto řady jeho zákazníků rychle rozšiřovaly. Zato želvu celý týden nikdo neviděl. Na setkání kde se mělo rozhodnout o vítězi však doručila zajíci jeden dopis. Tímto dopisem ji král jmenoval Dvorním doručovatelem a pověřil ji roznášením všech dopisů v zemi. Zajíc, který si byl jistý svým vítězstvím, se jen rozčiloval nad nespravedlností celé věci, protože musel svou práci ukončit. Právě nespravedlnost byla však také důvodem, kvůli kterému udělil král želvě monopol na roznášení pošty – není přece spravedlivé, aby někteří dostávali lepší služby než ostatní.
Král tak mohl posílat veškeré zásilky zdarma a zisk želvy byl zaplacen z vybraných daní, přestože podle zajíce při doručování zásilek vždy mrhala penězi. Kdo si však na něj a jeho skvělé služby za pár let ještě vzpomene.
Z toho plyne poučení, že se vždy můžeme obrátit na úřad, pokud máme nějaký problém.
Nebo snad jiné?
- Ken Schoolland – Podivuhodná dobrodružství Jonatana Gullibla; Liberální Institut, Praha 1999. Str. 69-72. Volně dostupná pdf verze.