Tak opět s hořkostí sleduji tu tragikomedii s názvem ‚Politická scéna ČR‘, která mne donutila ke krátkému zamyšlení nad demokracií.
Demokracie vlastně není tak úplně vláda lidu (demos kratein), je spíše diktaturou většiny nad menšinou. Díky zastupitelskému systému vlastně dokonce diktaturou menšiny nad většinou. Ano, vládnoucí zástupci mají podporu většiny, ale pro své aktivity by mnohdy hledali podporu marně. A to jakoukoli, natož většinovou. Pokud pak „náhodou“ nepodporujete ani jednoho z lidí u moci ani jejich řešení, kde je svoboda? Zkrátka není. Nezbývá, než se podřídit většině (respektive vládnoucí menšině volených zástupců). Ano, jsou voleni na základě vašich preferenci, ale o dodržování programů nebo slibů, podle kterých tyto preference vznikají, se raději zmiňovat nebudu.
Nemám iluze, že to jednou bude s demokracií lepší. Do politiky stěží vstoupí schopný a slušný člověk, který by činil rozhodnutí prospěšná lidu (demos). Nebo jich nebude takové množství, aby byli schopni něco ovlivnit (abych neurazil slušné lidi, kteří do politiky vstoupili). Budou tedy stále téct do kanálu (respektive do bezedných kapes našich zástupců a jejich kamarádíčků) miliardy, které jsou od nás navíc vybírány násilím (daně nejsou tak úplně dobrovolné, že). Musím nedobrovolně odevzdat část svého příjmu.
Část vybraných peněz je použita na to, aby mohl být tento výběr vůbec uskutečněn a provedeno následné přerozdělení. Nemalá část padne na platy našich volených „diktátorů“, kteří rozhodují o tom, jak tyto zdroje přerozdělí (+ nezbytná část do vlastní kapsy, kterou si ukrojí z té či oné zakázky či dotace). A nakonec jsou mé peníze přerozděleny někam, kde je třeba vůbec nechci. Inu, svoboda. Na druhou stranu – ano, dostávám od státu něco zpět – zajišťuje právo a pořádek (a že mu to tedy jde!), zdravotnictví (krizový stav, který může nastat v novém roce, je přeci v náš prospěch!), školství … Ale to neznamená, že tyto služby nemohu získat jinak, lépe, efektivněji. Získat ochranu, zdravotní péči (pojištění), vzdělání, … jaké si zaplatím. Nebude mi někým „předepsáno“. Takové svobody se však v demokracii nedočkám.
Co jsem chtěl ale vlastně říci: Jediný, nad kým by měl člověk vládnout, je on sám. Dokud zde budeme mít tu šaškárnu, která se nazývá demokratický stát, nebudeme doopravdy svobodní. Nebudu zde popisovat jak by měl vypadat ideální stav, nad tím se zamyslete sami. Ale pokud se ptáte: Ano, jsem anarchokapitalista.
Nikdo není tak beznadějně zotročený, jako ti, kteří falešně věří, že jsou svobodní.
J.W. Goethe