Moje příspěvky z Instagramu a facebookové skupiny Limeriky (noví členové vítáni) za březen a duben 2025.
Tetičky žijící v Nantes,
ty snad nezastaví pant.
Já dobu celou
zkoumám, co melou.
Přiklepli mi na to grant.
Sestřenice z Ostravy,
furt kecá mi do stravy.
Mam jíst řasy,
různé klasy …
Když já rači kus krávy.
Vyzvídam ve městě Gera,
jestli zítra bude včera.
Vyřeším tu záhadu,
zlepší mi to náladu.
Mám prý počkat do večera.
Mladá vdova z Prostějova
motýly si doma chová.
Láká muže na sbírku,
ale jen ty bez knírku.
Ráda by se vdala znova.
Na první den jarní
postavím stroj parní.
V AI době,
přiznám sobě,
není populární.
Jednou takhle děda z Prahy
vyzkoušet chtěl České dráhy:
„Hrdinové skuteční,
nekupují zpáteční.“
Tak to chtělo dost odvahy.
Pamatuješ na dědu,
jak se vydal k Ještědu?
Měl už svůj věk
a hrdě řek:
„Su moc rád, že eště du.“
Kdysi dávno v Olomouci
oslovil mě kolemjdoucí.
Nyní budiž světlo,
aby všechno kvetlo.
Blouznil, že je Všemohoucí.
Krásnou dívku z Rio Grande
jak zahlédnu – zvu na rande.
Ani nezastaví,
dobře se tím baví.
Pokořeně zíram, kam (j)de.
Při procházce v Poděbradech
přepadla mě bolest v zádech.
Ať to zazní:
„Cestou z lázní
zabalený jsem v obkladech.“
Zelený čtvrtek dnes přišel,
já ráno na dvorek vyšel.
Kurníky jsou prázdné,
kolem zvuky rázné.
Slepice prchat jsem slyšel.
Proč máme státní svátek
zrovna na Velký pátek?
Natruc komunistům,
výzva ateistům,
či snad církvi desátek?
Navštívil jsem tuhle Brno,
dobrých lidí je tam plno.
Pomáhali,
kufr vzali.
Zavazadlo odcizeno.
Znám mladou holku z Turnova,
slušně se k lidem nechová.
Pořád jenom kleje!
Až mi z toho zle je,
kam vede dnešní výchova.